Opening ceremony / by Honza Cervenka

Dneska měla škola oficiální opening ceremony. Všichni jsme vyjeli do města blízko Benátek, Pordedone. Vyjeli jsme v sedm hodin ráno celkem čtyřmi autobusy, jeden byl dvoupodlažní. Do města jsme dojeli asi v půl deváté a do divadla, kde se ceremoniál konal, nás pustili asi za čtvrt hodiny. Tam jsme se rozdělili na dvě skupiny: Lidi, co nesli vlajku (vlajku České republiky nesla moje druhačka Dominika, já ji ponesu příští rok) a na zbytek, kde jsem byl i já:)

Zavedli nás do menšího sálu, kde se promítal film o škole, který se natočil před pár lety. Docela sranda, až na to, že jsem tam nikoho neznal. Proč se ten film promítal? Bylo tam totiž asi 120 studentů ze škol v okresu Pordedone, potenciální budoucí studenti. Pro ty bylo taky 5 workshopů, které vedli studenti mojí školy. Já osobně jsem vedl společně s Heloisou z Itálie a Boryanou z Bulharska workshop o rozdílech ve výukových systémech. Problém byl v tom, že ti Italové moc anglicky neuměli, takže všechno co jsem říkal, musela Heloisa překládat. Ale tož dalo se mno...

Po workshopech následovala pauza, během které jsme se najedli různých sušenek a sladkých chlebů, které škola nakoupila. Samotný ceremoniál začal v jedenáct a zahájil ho sbor. Zpívali jsme 4 skladby: Nainu(čínská šílenost), Furlanie(dost dobrá italská písnička, hymna jedné organizace... Pamatujete?), Siyahamba a When I'm sixty four od Beatles, skvělá úprava pro sbor! Po sboru následovaly vlajky. Na škole studujou lidi z více než 80 států, takže to nějakou chvíli trvalo, ale byl to pro mě hodně silný okamžik. Tak nějak jsem si uvědomil, že je to fakt dost zvláštní a ojedinělá škola... Když člověk vidí vlajky států z opačného konce světa a co víc... Lidi z opačného konce světa! Potom následovaly proslovy politiků... v italštině... Tož dík no. Super nuda. Naštěstí ale přišla hudební vložka. Hrála prvačka z Albánie na klavír a bylo to skvělé, moc se mi to líbilo. Po vložce byl proslov dvou studentek moji školy. Konečně angličtina! Byly vtipné a neformální, hodně se mi to líbilo. Ovšem hned po jejich proslovu následoval jeden PŘEDLOUHATÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁNSKÝ v angličtině od jednoho z lidí, kteří školu před 24 lety založili. Co ten všechno řekl! Aspoň to bylo v angličtině no ale i tak. Jako poslední přišel na pódium ředitel. Jeho proslov se dal přežvýkat, ale přecejenom už toho bylo trochu moc. Celou ceremonii zakončilo duo klavír-violloncelo skladbou Total Tango. Skladba jako taková se mi moc nelíbila, ale zahráli ji skvěle, to se musí nechat.

Po ceremony nastala dávka focení. Studenti totiž měli přijít ve svých národních kostýmech a nebo ve formálním oblečení. Každý se fotil s každým a samozřejmě vám tu hodím pár fotek...

Druhačka z Brazílie, Andrea

Vlevo prvačka z Itálie, Valeria (je strááááášně hubená) a vpravo prvačka z Indie, Salma

Já a Anna z Řecka... Taková fajná politická fotka s americkým úsměvem:D

Já a holky z Indonésie: Vlevo druhačka Valentina, vpravu prvačka Anastasia

Já a můj EE friend Margherita... ale pššt, ještě furt to, doufám, neví:D

Já a maličká druhačka z Chile Lisette, můj co-tuttie(máme společného Tutora)

Já a prvačka z Keni

Já s klukem z východní Evropy, nepamatuju si přesně:D Jsme takoví dva frajári, no ni?

Já s lidmi z jižní a jihovýchodní Asie vychlamaný jak lečo:D

Já a druhačka z Ugandy, Assumpta

Já a druhačka z Izraele, Shahar... šílená holka... ale pěkná:D:D

Prvačka z Bolivie, Xana [Šana]

Dobrovolník Ricardo z Kostariky

Druhák Nik z USA aneb jestli USA mají nějaký kroj, tak každopádně kovbojský:D

Druhák Julian ze Švýcarska... Mám takový pocit, že krojem je jenom ta cigareta...

Prvačka z Afriky... nic bližšího nevím, přijela pozdě a ještě jsem s ní prakticky nemluvil

Druhačka Anika z USA... Připomíná mi s tím čepečkem babičku ze Soli nad zlato zamlada:D

Vlevo druhačka z Palestiny, vpravo prvačka ze Západní Sahary, Lamira

Po focení jsme šli všichni do docela luxusního hotelu hned naproti divadlu na velký raut, kde měli všechny možné jídla, kromě pořádného masa. Ale něco jsem si vybral a hlady jsem netrpěl. Možná i díky velkého UWC dortu...

Měl jsem z něho ale jenom jeden kousek! Fakt!!!

O půl třetí jsme vyjeli na Cultural visits. Celkem byly čtyři a celá škola se rozdělila do skupin. Já jel na prvni, dvoupodlažním autobusem a seděl jsem samozřejmě nahoře. SRANDAA:D Měl jsem v každé zatáčce pocit, že ten řidič je totální pako, že tu zatáčku nemůže vybrat... No.. zdání klame:D Po hodině jízdy jsme dojeli do městečka nevím-jak-se-jmenuje-ale-zjistím, kde je světoznámá škola mozaikářů. Lidi v mém věku z celého světa se tam chodí na tři roky učit dělat mozaiky. Měli jsme tam prohlídku a průvodkyně nám řekla o mozaikách všechno možné i nemožné. Bylo to docela zajímavé, ale nijak zvláštně mě to neupoutalo. Byla to docela nuda. V učebně posledního stupně studia měli plno krabic, které byly narvané různými kameny... No neodolal jsem... Vzal jsem si jeden takový malý z žuly. Však jich tam mají plno... Zajímavá ale byla samotná budova školy. Studenti ji totiž používají jako studijní plochu, takže na stěnách je plno hotových mozajek, dokonce i na záchodě! Všechny je udělali studenti, většinou v druhém nebo třetím ročníku. Vyfotil jsem ty nejzajimavější:

Tahle byla opravdu nádherná...

Vyfotil jsem ji z tohoto úhlu, ať mi uvěříte, že je ot opravdu mozaika

Tahle je velmi zvláštní v tom, že není vytvořena z klasických přibližně čtvercových kamenů, ale z velmi podlouhlých obdelníkových.

Po prohlídce jsme se vydali do tamního kostela, který je z 12. století.

Vevnitř byl celkem chudý, od 15. století totiž město nemělo velkou důležitost ani nebylo bohaté, tak kostel nemohlo přikrášlovat:

Velmi zajímavé ale byly varhany, které byly vyzdobené, jak jinak, mozaikami:

Zajímavý byla ale část kostela, kde normálně bývá oltář. Tady oltář nebyl, zato ale byly stěny plné prastarých fresek, které byly dlouhou dobu přemalované a objevili je až v polovině 20. století:

Po prohlídce kostela jsme se vydali k blízkému hradu, šli jsme ale jenom na nádvoří. Nijak zajímavý nebyl, byl totiž asi v 17. století přestavěn a je dost nudný, prostě barák. Vyjímkou tvoří jediná původní část, která je ozdobená mozaikami a je to soukromá část hradu. Patří rodině, která by teoreticky měla vlastnit celý hrad, protože je to jejich dědictví:

Původně byl takto ozdobený celý hrad. Na otázku: Proč ho teda přestavěli? nechť si každý odpoví sám. Já jsem si odpověděl: Bo to byli idioti. Mám, ale pocit, že průvodkyně říkala, že se hrad hroutil, tak ho museli přestavět. Ale i tak to byli idioti, protože to určitě mohli udělat tak, aby zachovali mozaiky.

Do Duina jsme se vrátili asi v sedm. Šel jsem na večeři a pak jsem byl na internetu. Večer jsem ještě dělal něco do školy, abych měl volnější víkend...

P.S. Tramtararatatá! Představuji vám první část série: Já a mí učitelé:

Učitelka italštiny, původem z Itálie

Učitelka matematiky původem z Rakouska

Učitel fyziky původem z... je třeba dodávat? Mám takový pocit, že se na fotce tváří docela spokojeně a že mě má rád:D:D Co myslíte? Že bych dostal dobrou známku z fyziky??:D

Další části série budou až budou fotky:D

Print Friendly Version of this pagePrint Get a PDF version of this webpagePDF