Tajemství Duina odhaleno! / by Honza Cervenka

Dneska jsem zvolil trochu bulvární titulek, ale proč ne:) O sport weeku jsem už psal, jednu specialitu jsem o něm ale nenapsal. No a tou specialitou není nic jiného, než že končil ve čtvrtek a v pátek začaly "velikonoční prázdniny". To by nebylo zas tak veliké vzrůšo, kdyby ke mě nepřijela delegace z Ostravy:)

Niki, Kuba, jeho taťka a kamarádka od jeho taťky(hmm... začíná to komplikovaně) přijeli v octavii v pátek v šest hodin ráno, jako by se nechumelilo. Já jsem ve čtvrtek večer nemohl usnout, možná jsem usnul tak ve tři ráno, takže mi vstávání dalo zabrat. Nakonec se to ale povedlo a potkali jsme se. Všichni jsme se ubytovali ve Villa Susi. Tady je to třeba trochu rozvést. První jsem pro ně hledal hotely v Terstu, které byly příliš drahé, potom hotely v Duinu, které byly plusminus stejné, až to vypadalo docela bledě. Potom mi ale Anna s Tessou, což jsou učitelky na praxi z Holandska nabídly, že by mohli zůstat v jejich bytě, protože ony stejně jedou na celé velikonoce do Budapešti. A dohodli jsme se, že by jim zaplatili 20€ na noc za celý byt, což je cena, kterou musí platit ony. Takže jsme bydleli tam. Já jsem se k nim totiž přidal. Shodou okolností jsme bydleli přesně pod Mallikou:)

Hned poté co přijeli a dali si věci do bytu, tak jsme odsouhlasili hodinový odpočinek, který se rovnal spaní. Jedině "dospěláci" se šli ještě projít po Duinu a až potom zalehli. Nakonec jsme se ale všichni sešli vzbuzení a tak jsme se vydali na prohlídku Duina. Ukázal jsem jim tu všechny rezidence školy, hrad, přístav... No prostě všechno. Potom jsme zašli na pizzu a potom na Rilke path, který byl zcela okouzlující, počasí bylo super!

Po Rilke path jsme naopak my mládežníci měli více energie a tak jsme si zašli ještě na Fore beach, na kterou vede docela vzdorující cesta po skále. Niki měla krizové chvilky, ale nakonec to slezla taky:) Potom jsme už šli na večeři, která se rovnala podomácku udělaném salátu s orestovaným kuřecím masem, chutnalo to skvěle! Večer jsme šli ještě na chvilku na bowling a pak se už zalehlo(nebo spíš kecalo? Teď už nevím:D)

Druhý den jsme se vzbudili o půl osmé, teda aspoň já a Kuba. Niki se vzbudila už o hodinu dřív, neptejte se mě, jak to zvládla. Po malé snídani jsme vyrazili do Benátek. Bylo to poprvé, co jsem tam jel autem, takže jsem nevěděl jak přesně sjet z dálnice. První jsme zvolili špatný sjezd a potom jsme se museli ještě otočit, ale nakonec jsme to zvládli. Strávili jsme tam asi 5 hodin, bylo zase nádherné počasí, myslím, že si to všichni užili. Všichni tam byli poprvé v životě, tak to pro ně v to krásném počasí byl rozhodně zážitek. Akorát měli smůlu, že plno památek se opravovalo. Část chrámu sv. Marka a celá kopule nádherného kostela st. Maria della Salute. Měli smůlu. Ale zážitky byly rozhodně silné a nohy bolavé:) Cesta zpátky byla šílená, v autě jsem nachvilku usnul a bylo v něm obrovské vedro, hrůza:D Tento týden je tu furt kolem 20 stupňů Celsia a na dálnici je to samo ještě víc. Večer jsme se zase zašli nachvilku pobavit a pak nadlouho kecat:D

V neděli jsme se úspěšně vzbudili kolem půl dvanácté, takže jsme jakékoliv plány na navštívení Terstu nebo Slovinska zamítli a šli jsme "jenom" do Nového hradu v Duinu. Šli jsme na samostatnou prohlídku, a hrad je opravdu moc pěkný. Dám vám z něho pár fotek...

Vchod do hradu

Fontána hned nalevo od hlavního křídla hradu

Vstup do zahrad Nového hradu

Fotografický souboj mezi Niki a taťkou od Kuby:) To je tak, když se někdo fotí navzájem:)

Pohled na Nový hrad z jeho zahrad

Pohled na starý hrad ze zahrad Nového hradu

Pohled na moji rezidenci, Foresterii, z terasy Nového hradu

Pohled na Duino z věže Nového hradu

Já a Kuba na věži

Mám pocit, že jsme fotili Niki.... No comment:)

V hradu se nesmělo fotit, ale já si aspoň vyfotil moc pěkné schodiště, které tam bylo. Jinak místnosti byly docela pěkně zařízené, v každé bylo něco, bylo to všechno s takovou střídmou elegancí. Ale měli tam klavír od Ferenze Liszta, to není zas tak špatné...

Bunkr pod Novým hradem, který postavili Němci během Druhé světové války.

Po prohlídce hradu si všechno zbalili, já si šel s Niki a Kubou na půlhodiny zatancovat a pak už museli jet. Rozhodli jsme se ale, že půjdeme na pizzu. Pizzerie byla zavřená, tak jsme chtěli jít aspoň na zmrzku, tam ale bylo zavřeno taky. Tak jsme se na to vykašlali a už odjeli...

no a na závěř tu dám téměř společnou fotku:D

Trošku fukal vítr no....

a na úplný závěr tu dám těžký oříšek pro skalní čtenáře blogu: Kdo to je?

Posted in
Print Friendly Version of this pagePrint Get a PDF version of this webpagePDF